Různí interpreti
Jasná zpráva Pavla Vrby
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Miloše Skalky k původnímu LP albu 11 0071-1 "Jasná zpráva Pavla Vrby" vydanému v Supraphonu v roce 1988 a nyní vycházející v původní sestavě a podobě poprvé digitálně:
PAVEL VRBA, přáteli důvěrně nazývaný Básník, má jako náš špičkový textař už přes dvě desetiletí jasné příznaky akutní "textařské schizofrenie" - píše totiž jak pro interprety tolik diskutovaného středního proudu, tak pro rockové skupiny a zpěváky. Oba tyto zdánlivé protipóly představuje toto autorské album, které je jenom nepatrnou výsečí Vrbovy obdivuhodné tvůrčí aktivity. Abychom postihli alespoň heslovitě i další oblasti Básníkovy práce, připomeňme ještě jeho osobitou poezii (pořady Violy Můj ahasvér, Mizející Praha, 1968; večer poezie v Paláci kultury Od bleděmodra do tmavěmodra, 1987 aj.), písně pro televizní inscenace (mj. Výlety, Kulička a Toník), filmy (mj. Dospěláci můžou všechno, Můj hříšný muž), divadelní adaptace a muzikály (Slaměný klobouk, Motýl, Mazlíčkové, Cikáni jdou do nebe)...A to jsem ještě na mnohé zapomněl. Z cen, které Pavel Vrba dosud nasbíral na našich festivalech a přehlídkách, jmenujme namátkou dvě Zlaté Bratislavské lyry (Šaty z šátků s Leškem Semelkou a Co vůbec v nás s Jandovým Olympikem), dvě Stříbrné Děčínské kotvy (Prej v létě v podání Milušky Voborníkové a Vánku s Jiřím Štědroněm), Bronzovou Děčínskou kotvu (Žasnu v interpretaci Barbory Liškové) nebo Cenu Festivalu politické písně v Sokolově (Muži se nevracejí v podání Marie Rottrové). Pavel Vrba vstoupil do naší populární hudby v polovině šedesátých let, kdy měl za sebou zkušenosti beatového kytaristy skupiny Sputnici i průpravu jazzového hráče. I když psal texty pro interprety z okruhu orchestru Oty Rendly i pro Sputniky, přece jenom se stále více cítil muzikantem. Netrvalo však dlouho a textařské profesi se upsal coby profesionál. To se psal rok 1966...Po letech k tomu dodává:"Psal jsem básničky, miloval muziku a najednou jserm začal cítit potřebu jakési zvukové realizace svých představ. Muzikantská průprava byla pro psaní textů nesmírně cenná, nepletl jsem si přízvuky a fráze, což dělá začátečníkům vždycky potíže. Textař, který neumí psát na muziku, je něco jako jednonohý fotbalista. Měl jsem samozřejmě také velké štěstí, protože spolu se mnou začínali vlastně všichni naši nejznámější interpreti. A tak tu nádhernou, mnohokrát proklínanou a znovu a znovu milovanou muzikantskou káru táhneme společně už přes dvacet let.."
Výjimečná obrazotvornost a představivost Pavla Vrby, jeho poetický slovník, bezpečná práce s mateřštinou (včetně kouzelných novotvarů), dar vidění poezie v každodenních věcech a příbězích jdoucí ruku v ruce s bezpečnou znalostí "řemesla" - to vše staví Vrbu mezi naši nepříliš početnou textařskou špičku....Vzhledem k tomu, že tato strana alba (nechci říkat druhá, protože každá strana alba je vlastně stranou A) představuje Vrbovu tvorbu v rockové oblasti, zajímal mě autorův vztah k tomuto hudebnímu žánru. A tady je odpověď:"Psaní pro rockové soubory jsem vnitřně pro sebe vždycky preferoval. Dokonce si myslím, že podobně jako o době Scotta Fitzeralda se hovoří jako jazzovém věku, prožíváme nyní éru rocku...A to nejen v muzice, ale stejně v literatuře, ve výtvarném umění, ve filmu, na divadle. Rock pro mne představuje životní filozofii...." Pavel Vrba napsal něco kolem půl tisícovky textů. Těch dvanáct, které přináší toto album, dokazuje jeho nevšední talent, námětový rozlet a dokonalou znalost textařské profese. Kolekce připomíná neuvěřitelné autorovy padesátiny.
PAVEL VRBA (*16.04.1938 - †07.09.2011)
Diskuze k albu